|
|
Nové tváře
Pokorná, Barbora ; Brožka, Petr (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Projekt Nové tváře představuje cyklus portrétů zabývajících se tématem identity a její ztráty, individualitou člověka a fenoménem ideálu krásy. Jednotlivé malby, které znázorňují různé pohledy na tutéž tvář, vycházejí z osobních výpovědí portrétovaného a jeho přátel. Máme tak možnost pozorovat konfrontaci „subjektivního“ a „objektivního“, přičemž tato „objektivita“ nabývá v rámci ostatních obrazů relativní hodnoty. Projekt poukazuje na problematiku vnímání sebe sama a zkoumá, jakým způsobem lidská percepce zkresluje realitu, zvláště pokud na člověka působí více faktorů, než jen vizuální obraz.
|
|
|
Vztah dětí mladšího školního věku z katolických rodin k víře
GRULICHOVÁ, Eliška
Prezentovaná bakalářská práce se věnuje problematice dětské víry. Konkrétně se zaměřuje na vztah dětí mladšího školního věku z katolických rodin k víře praktikované v jejich rodinách. Teoretická část shrnuje schopnosti, kterých děti tohoto věku dosahují v kognitivním, morálním, emočním a sociálním vývoji, a dále tyto poznatky rozšiřuje o souvislosti s jejich náboženským životem. Poslední dvě kapitoly se následně věnují přístupům ke zkoumání vývoje religiozity a socializace víry (především v rodinách). Empirická část hledala odpověď na otázku, jak děti mladšího školního věku z katolických rodin vnímají víru praktikovanou v jejich rodinách. Toho se dosáhlo za využití kvalitativního designu výzkumu: vícečetné případové studie. Data byla získána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dětmi ve věku od devíti do jedenácti let. Jejich přepisy prošly následnou analýzou pomocí otevřeného kódování. Práce data prezentuje technikou vyložení karet ve vzájemném porovnávání v rámci jednotlivých kategorií (sociální vlivy na dětskou víru, vysvětlování si náboženských rituálů, vnímání náboženských pravidel, prožívání náboženské víry a vztahování se k náboženským entitám - Bohu, Ježíši, Panně Marii a Duchu svatému). Zjistilo se, že v náboženském životě dětí tohoto věku hraje významnou roli rodina. Děti se identifikují s rolí křesťana i s pravidly, která z ní plynou. Zpověď a modlitba jim slouží ke komunikaci s Bohem a náboženskými entitami, zároveň jsou vnímány jako pomoc proti špatným pocitům a strachu. Děti pozitivně vnímají náboženské bytosti a popisují je antropomorfickými i abstraktními pojmy. Také se ukázalo, že prožívání náboženských rituálů a jejich chápání odpovídá teoriím kognitivního, morálního i emočního vývoje uvedených v teoretické části práce.
|
|
|
Konfesionalita nižší šlechty v Prácheňském a Plzeňském kraji počátkem 17. století.
KUBÁSEK, Vít
Tato diplomová práce se zabývá interpretací jednoho pramene, ve kterém se nachází soupis nižší šlechty žijící zejména v Prácheňském a Plzeňském kraji na přelomu 16. a 17. století. V první části jsou nejprve představena syntetická díla popisující raně novověkou společnost a šlechtu. Dále je zde uvedena literatura používající různé přístupy pro výzkum nižší šlechty. V následující části kvalifikační práce je představen analyzovaný soupis členů rytířského stavu. Pro každého zaznamenaného rytíře je vytvořeno vlastní heslo, ve kterém jsou o dotyčném uvedeny informace o rodině, majetku, zemských či dvorských úřadech, rok úmrtí a pokud je to možné i jeho konfese. V závěru práce jsou analyzovány příčiny vzniku zkoumaného pramene, který je zasazen do dobového kontextu. Také jsou zde shrnuty informace o majetku a konfesi v prameni uvedených rytířů.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Zpověď v protestantismu a její dějinné proměny
Jandečková, Pavla ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám zpovědí v evropském a zvláště českém protestantismu, jejím pojetím, podobou a proměnami v dějinách. Těžiskem mé práce je pohled na zpověď v reformaci a její další vývoj. Práce je rozdělena na čtyři velké kapitoly: (1) Zpověď, (2) Zpověď a reformátoři, (3) Zpověď a reformační vyznání, (4) Zpověď v současném protestantismu. Každá z těchto kapitol je ještě rozdělena na podkapitoly. V závěru práce popisuji snahu o znovuzavedení soukromé zpovědi jako pevné formy sborového života a zamýšlím se nad důvody, proč je v dnešní době v evangelických církvích soukromá zpověď využívána pouze ojediněle. Klíčová slova: zpověď; reformace; Jednota bratrská; Luther; Calvin; protestantismus; hřích; odpuštění; rozhřešení.
|
|
| |
|
|
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení
Říhová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku doznání obviněného, charakterizovat tento institut a popsat jeho význam v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Za tímto účelem provedla autorka syntézu dostupných zákonných, doktrinálních, judikatorních a jiných odborných podkladů s vlastními názory a úvahami de lege ferenda. Práce je obsahově rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola obsahuje historický úvod postihující vývoj institutu doznání od 14. století až do politických procesů 70. let minulého století. Ve druhé kapitole je charakterizováno doznání po stránce obsahové i formální, přičemž jsou zde rozebrány jednotlivé požadavky na doznání a situace, v nichž může být učiněno. Také je zde zahrnut institut prohlášení viny, jeho odlišnosti od doznání a vzájemný vztah obou institutů ve světle recentní novely trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o doznání coby důkazu a jeho významu pro dokazování i v případě, že je odvoláno či opatřeno nepřípustným způsobem. Ve čtvrté kapitole je blíže pojednáno o vynucených doznáních, metodách fyzického i psychického nátlaku na obviněného a jsou přiblíženy výsledky studie zabývající se vlivem způsobu protokolace na vynucování doznání. Dále jsou rozebrány příčiny vzniku...
|
|
|
Věřitelé posledních Rožmberků
LEVÝ, Václav
Bakalářská práce Věřitelé posledních Rožmberků se zabývá věřiteli Viléma z Rožmberka z let 1589 1592 a podrobněji se zaměří na ty věřitele, jejichž pohledávky po smrti Viléma z Rožmberka převzal roku 1592 jeho bratr Petr Vok z Rožmberka. Práce vychází ze soupisu rožmberských dluhů, který se dochoval ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce se pokusí vytvořit "kolektivní biografii" těchto věřitelů za použití prosopografické metody a nalézt shodné znaky, které tyto věřitele spojovaly.
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Zpověď jako technika subjektivace v politickém myšlení Michela Foucaulta
Doležal, Kryštof ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
V práci, kterou předkládám, se zaměřím na výklad konstitutivních prvků Foucaultovy politické filosofie (tj. moc, vědění, subjekt). Soustředím se na praktiky subjektivace, tedy na způsob, jakým jsou lidé přivedeni mocí k tomu, aby se k sobě samým vztahovali určitým způsobem. Prvním cílem práce je sledovat techniku zpovědi jako zásadní mechanismus, který se podílí na konstrukci subjektivity ve Foucaultově díle. Snažím se odhalit, v jakých souvislostech je subjektivita artikulována a jakých forem podle Foucaulta v dějinách nabývala v závislosti na různých konfiguracích vazeb mezi mocí a věděním. Druhým cílem práce je doložit přítomnost Foucaultem definované techniky zpovědi v současných vědách o člověku, konkrétně v základech procedur sběru dat, a vykázat zpověď jako jeden z významných prvků pro utváření empirického typu vědění.
|
host ::
RSS.